- Školská 6, Praha 1
- +420 222 232 637
- info@gravoexpress.cz
Všeobecně se dá říci, že gravírovat lze do jakéhokoliv deskového materiálu, který má zachovanou téměř absolutní rovinnost, neboť gravírovací fréza není schopná kopírovat tvar porývaného předmětu.
Vzhledem k tomu, že se obvykle gravíruje do hloubky cca 0,3 mm, tak i rozdíl pouhého půl milimetru může znamenat, že někde se nevyryje text vůbec a někde se fréza zanoří tak hluboko, že se vnitřky písmen začnou slévat. Proto se gravíruje do materiálů, které jsou za tepla válcovány a které jsou přímo určeny pro gravírování.
Plastové desky jsou nejlevnějším a nejsnáze obrobitelným materiálem, do kterého se obvykle ryje. Desky jsou potaženy velmi tenkou kovovou folií, jež svým vzhledem imituje mosaz nebo hliník. Při gravírování je tato vrstvička úhlovou frézou proryta a vystoupí černá barva plastové desky, čímž vznikne černá gravura. Problémem ovšem je, že při poškrábání tohoto materiálu dochází ke stejnému jevu, tzn. že škrábanec bude černý. Plastové desky se obvykle nebarví, neboť to vyžaduje velkou zručnost a zkušenosti, aby se vybarvená deska dala začistit, což v naší firmě Gravoexpress je samozřejmostí. Plastové desky jsou určeny převážně do interiéru.
Hliníkové desky jsou podstatně dražší než-li plasty, ovšem vykazují daleko větší odolnost vůči poškrábání a povětrnostním vlivům. Proto jsou námi doporučovány jak do interiéru tak i do exteriéru. Vykazují barevnou stálost na slunci i na dešti, nekorodují a stačí je pouze otírat od prachu. Eloxované hliníky se vyrábějí i ve zlatých odstínech, tudíž lze uspokojit i zákazníky, kteří si přejí zlaté desky. Gravura v hliníkových deskách se převážně barví, i když při gravírování do zlatých desek může stříbrná rytina vypadat velmi efektně.
Mosaz je nejdražší z běžně dostupných materiálů a také velmi choulostivá. Vyrábí se bohužel v různých provedeních, tudíž se velmi často stává, že si zákazník přináší vlastní mosaz, která není pro rytí vůbec vhodná. Pro gravírování je určena tvrdá hodinářská mosaz s příměsí olova, která se při gravírování ve vysokých otáčkách lehce krájí a vytváří se u rytiny hezká a ostrá hrana. Měkká mosaz, která je dostupná a pochopitelně i levnější, se velmi špatně obrábí, neboť její špona se „táhne“ a vytváří otřepy na krajích rytiny. Rozdíl na porytou hodinářskou mosaz a měkkou mosaz je na první pohled patrný, u měkké je text otřepený a na krajích je zvednutý, místo aby byl pěkně odříznutý. To je zapříčiněno strukturou materiálu a sebelepší gravírovací stroj to nedokáže odstranit. Jestliže se s takovouto mosazí setkáme, vyryjeme text 2x do stejného místa, abychom většinu otřepů ještě dodatečně odřízli. Výsledek ovšem nikdy nebude stoprocentní.
Poměrně vzácný materiál, se kterým se setkáváme velmi zřídka. Dříve, než se ke slovu dostaly gravírovací frézy, byla poměrně hojná a častá při zpracování, neboť je ještě měkčí než mosaz a při ručním rytí snadno obrobitelná. V dnešní době už se nepoužívá kvůli své měkkosti, čímž je pro všechny gravírovací plottery nezpracovatelná.
Velmi tvrdý materiál, obtížný pro gravírování. Nerezi je velmi mnoho druhů, liší se především ve složení a tvrdosti. Nejtvrdší nerez s příměsí titanu se velmi složitě gravíruje, neb se v ní lámou i kalené frézy. Obvyklým postupem je proto gravírovat tyto materiály několikrát za sebou hlouběji a hlouběji, až se dostaneme na požadovanou hloubku, tak aby se gravura dala vybarvit.
Dřevo se velmi špatně gravíruje z několika příčin – nebývá rovné, kroutí se a různě sesychá. Dále se velmi často stává, že fréza vyštipuje třísky, které zůstávají trčet z povrchu. Také se nedá barvit, neboť dřevo nasaje barvu i okolo gravury a vznikají nepěkné fleky. Ve dřevě se také nacházejí suky, které se při gravírovaní mohou rozšklebit.
